Cévkování může provádět žena sama, případně někdo, kdo se o ni stará. Sterilní cévkou se močový měchýř pouze vyprázdní a cévka se zase vytáhne. Žena tak nemá trvale zavedenou hadičku a tím se snižuje riziko infekce, je plně soběstačná a její po hyb i sexuální život jsou bez omezení. Urologický lékař rozhodne na základě různých vyšetření (neurologické, gynekologické, urodynamické), zda je tato metoda pro pacientku vhodná. Poté je pacientka za školena sestrou nebo lékařem v době hospitalizace na urologické klinice, spinálních jednotkách nebo ambulantně. Je důležité, aby žena pochopila a naučila se správ ný postup a znala i všechna rizika. Lékař nebo sestra se ženou nejdříve proberou důvody a postupy intermitentní katetrizace. Většinou je samocévkování prováděno v intervalech podle náplně močového měchýře, pokud je zachována jeho senzitivita, anebo pravidelně po 4 hodinách. Velmi důležitý je pitný režim pacientky. Příjem tekutin by se měl pohybovat kolem 2 litrů za 24 hodin.
Cílem zmíněného kurzu je mimo jiné i získání potřebných vědomostí a dovedností pro všeobecné sestry, které budou provádět edukaci pacienta k autokatetrizaci a praktický nácvik katetrizace. Jedním z přednášejících kurzu je i prof. Tomáš Hanuš, který je zároveň zakladatelem intermitentní katetrizace v České republice. U žen je porucha vyprazdňování močového měchýře nejčastěji způsobena úrazem či následky po operačních výkonech v malé pánvi, po těžkém porodu, cévní mozkové příhodě nebo při roztroušené skleróze. Jednou z možností, jak vyprázdnit močový měchýř, je metoda intermitentní autokatetrizace, neboli samocévkování. Je to metoda, která vyžaduje pečlivé zaškolení pacientky. Zkratkou, která se běžně mezi uživateli této metody používá, je ČIAK - čistá intermitentní autokatetrizace. Bez trvalé cévky Cévkování může provádět žena sama, případně někdo, kdo se o ni stará. Sterilní cévkou se močový měchýř pouze vyprázdní a cévka se zase vytáhne. Žena tak nemá trvale zavedenou hadičku a tím se snižuje riziko infekce, je plně soběstačná a její pohyb i sexuální život jsou bez omezení. Urologický lékař rozhodne na základě různých vyšetření (neurologické, gynekologické, urodynamické), zda je tato metoda pro pacientku vhodná. Poté je pacientka za školena sestrou nebo lékařem v době hospitalizace na urologické klinice, spinálních Je důležité, aby se žena v klidu seznámila s písemným a obrazovým materiálem, který je k dispozici v podobě velmi dobře zpracovaných publikací od firem, které se pomůckami k intermitentní katetrizaci za bývají. Ale to samozřejmě nestačí! Sestra ženě celý postup samocévkování ústně vysvětlí a začne s praktickým nácvikem. Najdou si pohodlné místo, kde nebudou rušeny, nejlépe v prostorné koupelně, kde je toaleta, ale i lehátko. Sestra připraví cévky, dezinfekci na ruce i genitálie, sterilní rukavice a zrcátko. Nejprve sestra pomocí zrcátka ukáže pacientce ústí její močové trubice, a to buď vleže, vsedě nebo vestoje. Velmi vhodné je k tomuto účelu speciální zrcátko, které se dá připevnit elastickým popruhem pomocí suchého zipu na stehno pacientky. Sestra nejprve sama provede první vycévkování. Někdy je problém najít hned ústí močové trubice z důvodů atrofických změn, změn po operacích v oblasti genitálií nebo po ozařování. Polohu, ve které se bude žena sama cévkovat, je potřeba vybírat s ohledem na její tělesné možnosti. Některé ženy dávají přednost poloze vsedě přímo na toaletě, kde se posadí co nejvíce dozadu, aby si tak vytvořily prostor pro zavedení cévky. Někdy žena preferuje samocévkování vestoje nad toaletou, kdy si jednu nohu pokrčí a opře o záchodové prkénko. Je potřeba vyzkoušet více poloh, aby měla žena možnost si vybrat a bylo to pro ni co nejpohodlnější.
Ze začátku je pro ženu těžké zavést cévku přímo do ústí močové trubice, neboť může cévka sklouzávat do pochvy. Zkusit můžeme tampon, který se zavede do pochvy a tím tuto cestu zablokuje. Pokud se ženě při zavádění třese ruka nebo má zhoršenou jemnou motoriku, máme k dispozici tzv. ergohand - speciální kolíček na jeden prst, do kterého se cévka připevní a snáze se tak zavádí. Při nácviku používáme sterilní potažené cévky, které jsou připraveny ihned po rozbalení k přímému použití. Tyto cévky bude žena používat i doma. Cévku po zavedení namíříme do toalety a necháme moč volně vytéct. Pokud se žena musí z důvodu svého tělesné ho onemocnění cévkovat pouze vleže, musíme mít připravenou nádobu na vytékající moč, doma se dá použít třeba i plastovou lahev. V nemocnici nácvik provádíme sterilní technikou, abychom snížili riziko nozokomiálních nákaz. Používáme dezinfekci na ruce i genitálie i sterilní rukavice. V domácím prostředí stačí, aby si žena umyla ruce mýdlem před každým cévkováním a intimními ubrousky očistila okolí genitálií, aby tak omezila zanesení infekce z okolí pochvy do močového měchýře. Žena by si měla samo cévkování několikrát sama zkusit pod do hledem sestry.
Je nesmírně důležité, aby byla sestra při nácviku trpělivá, ženu chválila a aktivně jí naslouchala. Žena by měla získat veškeré informace, které bude při samocévkování potřebovat. Musí mít k dispozici kontakty na lékaře a sestru, kteří jí mohou poradit, ale i na pracovníky firmy, která jí bude cévky dodávat a rovněž může být zdrojem užitečných informací. Ti všichni spolu pro ženu vytvářejí určitý kruh bezpečí, který je pro ni nesmírně důležitý a podporuje její jistotu, že na to není sama.