Pokaždé, když jsem otevřela skříň, sevřelo se mi srdce. Všechno to krásné oblečení, které jsem za ta léta nasbírala – a já si myslela, že už ho nikdy neobleču. Oblékání se pro mě stalo noční můrou. Každý den jsem řešila, co na sebe.
Nakonec jsem se rozhodla, že vezmu situaci do vlastních rukou – a začala jsem s pořádným úklidem.
Už jsem mnohokrát slyšela, že by se měl šatník jednou za rok protřídit a vše, co jste neměli na sobě víc než dva roky, vyřadit. Nikdy jsem to ale neudělala! Připadalo mi to jako obrovská a depresivní práce. Tak jsem si ji zkusila udělat zábavnější.