Za běžných okolností slouží močový měchýř k jímání a vypuzování moči. Jeho činnost je řízena složitým systémem nervové kontroly, která pracuje na několika úrovních a která ani v dnešní době není známa do úplných podrobností. Víme však, že do této kontroly jsou zapojeny jak periferní nervy, tak centrální nervové struktury, jako je mícha a mozek.
Tlak v močovém měchýři
Při řadě neurologických onemocnění nebo po úrazech míchy dochází k poškození nervového řízení močového měchýře, který pak začíná pracovat chybně. V důsledku toho může v některých případech vznikat v močovém měchýři vysoký tlak během jímání moči. Ten poškozuje samotný močový měchýř a podílí se na vzniku inkontinence, ale zejména představuje nebezpečí pro funkce ledvin. Dlouhodobě zvýšený tlak v močovém měchýři může vést až k jejich nevratnému poškození.
Dříve bylo selhání ledvin nejčastějším důvodem předčasného úmrtí pacientů po míšních poraněních. Proto je snaha o dosažení a zachování nízkého tlaku v močovém měchýři během jeho plnění základním úkolem urologa v péči o pacienty s neurogenním postižením funkce močových cest.
Technika vyšetření
Stanovení tlaku v močovém měchýři během jeho plnění má zásadní význam pro správné určení typu poruchy funkce močového měchýře, odhad rizika ohrožení ledvin a zavedení adekvátní léčby.
Měření tlaku v močovém měchýři během jeho plnění a vyprazdňování se provádí právě během urodynamického vyšetření. Princip měření spočívá v tom, že je do močového měchýře zaveden katétr, což je tenká hadička, která umožňuje současně plnit močový měchýř tekutinou a přitom kontinuálně měřit aktuální tlak. Další podobný katétr je zaveden do konečníku. Tímto katétrem se během vyšetření měří tlak v dutině břišní, což umožňuje urologovi posoudit, jaký tlak vytváří samotný močový měchýř a jaký tlak vytváří jeho okolí. Močový měchýř se během vyšetření pomalu plní tekutinou, přičemž přístroj zaznamenává nejen tlak v močovém měchýři, ale i další důležité informace, například jestli pacient cítí postupně se zvyšující náplň, jakou má močový měchýř kapacitu, při jaké náplni a jakém tlaku dochází k úniku moči nebo úplnému samovolnému vyprázdnění močového měchýře a podobně.
Po dosažení maximální náplně močového měchýře je plnění ukončeno a přístroj sleduje proces volního nebo mimovolního vyprázdnění močového měchýře.
Individuální přístup
Průběh urodynamického vyšetření může být modifikován podle povahy a množství informací, které chce urolog u konkrétního pacienta získat. Proto je v některých případech vyšetření prováděno vsedě, v jiných vleže, lišit se může rychlost plnění močového měchýře i to, jestli lékař požaduje měření tlaku jen během plnění močového měchýře, nebo i během jeho vyprazdňování. U některých pacientů můžeme během vyšetření snímat i činnost svalstva pánevního dna pomocí nalepovacích EMG elektrod, podobně jako se snímá činnost srdce pomocí EKG elektrod. V jiných případech může být celé urodynamické vyšetření prováděno za vizuální kontroly pod rentgenovým nebo ultrazvukovým přístrojem, což dále zvyšuje přesnost a množství získaných informací.
Komplexní diagnostika
I když dnes je urodynamické vyšetření prováděno na moderních a sofistikovaných přístrojích, přesto nesmíme zapomínat, že se jedná o vyšetření v laboratorních podmínkách, jehož výsledky jsou ovlivněny řadou faktorů. Jedním z nejpodstatnějších je i příprava a spolupráce pacienta. Zásadním faktorem je například vyprázdnění stolice z konečníku ráno před samotným vyšetřením. Dále je optimální, aby byl v době provádění urodynamického vyšetření k dispozici výsledek podrobného vyšetření moči.
Výsledky urodynamického vyšetření je třeba vždy hodnotit v kontextu dalších vyšetření, jako jsou anamnéza, mikční deník, neurourologické vyšetření, případně endoskopické vyšetření a zobrazovací metody (ultrazvukové vyšetření).
Urodynamické vyšetření hraje velmi důležitou úlohu v komplexní diagnostice. Není to vyšetření příjemné, ale určitě nebolí a není třeba se ho obávat. Díky němu můžeme získat velmi komplexní informace o funkci močového měchýře, které nejsme schopni získat žádným jiným způsobem. Tyto poznatky a informace lze pak použít při stanovení léčebného postupu na základě individuálních potřeb každého pacienta.
prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D.,
Urologická klinika LF OU a FN Ostrava